
1999
EDIT
Prim: Dr. Jožka Kobzík, Miroslav Zachovalý
Terc: Miloš Petrů, František Zachovalý
Obligát: Jiří Vrbka
Klarinet a flétna: Vlastimil Kopuletý
Cimbál: František Šulák, Vladimíra Zhánělová
Kontry: Josef Severin ml., František Blažek, Jan Zaviačič
Kontrabas: František Kameník
O muzice BŘECLAVAN
Bez muziky a bez písniček by určitě ze samého smutku dotlouklo srdce toho líbezného kraje zvaného Podluží, přestala by v něm šumět horká krev a cely ten líbezný kraj zvaný Podluží by přišel o ozvěnu.
Muzika a písničky těch muzikantů z Podluží jsou tím, co tady odjakživa roste z úrodné půdy. Muzika a písničky těch muzikantů z Podluží se podobají vinohradům, jarně rozhozeným loukám, vlaze stinným lužním lesům, černým brázdám, čerstvě upečenému chlebu a mladému vínu, neskutečně snadnému plachtění čápů. Podobají se všemu z čeho vznikly. Podobají se Podlužákům.
Taková je také ta muzika, kterou již čtyřicet let hraje a zpívá BŘECLAVAN. Uplynulé čtyři desítky let BŘECLAVANU stojí na pilíři postaveném z lásky, úcty a věrnosti k Podluží, těch čtyřicet let stojí na základním pilíři přímo posvěceném líbezným krajem zvaným Podluží, jeho lidovou poezií a melodiemi. Za těch uplynulých čtyřicet let se BŘECLAVAN prokutal zkreslujícími nánosy času až k prapůvodnímu žijícímu jádru, až k tomu věčnému pramenu vody čisté, který se odvěků až navěky tiše a skromně rodí kdesi tam hluboko pod bílou horou Pálavou.
Za těch čtyřicet let se z původní muzikantské filozofie stalo náboženství, náboženství úcty, pokory, pracovitosti, velkorysosti, věrnosti.
Taková je ta muzika, kterou hraje a zpívá BŘECLAVAN.
Co by bylo Podluží bez muziky a bez písniček, to by byla hudba Podluží bez BŘECLAVANU. Chyběla by nejen ozvěna horké krve v bystře tlukoucím srdci, ale také a zejména by chyběla ozvěna tlukoucích srdcí otevřených všem barvám života v nitru našich dětí.
Jan Kostrhun