Nahrávky
« zpět na všechny alba »
Dr. Jožka Kobzík a BŘECLAVAN
Rok: 2000Vydavatel: Národopisný soubor BŘECLAVAN
Účinkující
- Prim: Dr. Jožka Kobzík
- Terc: Karel Turza
- Obligát: Pavel Čech st., Pavel Čech ml.
- Klarinet: Vlastimil Kopuletý
- Cimbál: Josef Ščuka st.
- Kontry: Josef Pavlů, Josef Ščuka ml.
- Kontry viola: Josef Kratochvíl
- Kontrabas: František Fučík, Stanislav Reichmann
- Zpěv: Jožka Severin, Ludmila Malčicová, Anna Holubová, Anežka Greplová, Květa Černá, Julie Kučerová - Severinová, Maryška Sochorová, Miroslav Sandaný, Slávek Zugar, Josef Rampáček, sbor žen, sbor mužů
- Hosté:
- Píšťala koncovka: Marcel Cellier
- Cimbál: Jaromír Nečas
Průvodní slovo
Někdy v roce 1961 jsem se prostřednictvím svého díla - LP desky "Na pěknú notečku s Leošem Janáčkem" - seznámil se švýcarským byznysmenem a vášnívým folkloristou Marcelem Cellierem. Deska se mu nesmírně líbila, hrál BROLN a zpívaly hvězdy folklórního nebe té doby, a když byl na jednání v Praze, volal, že mne navštíví. Tehdy už jsem kamarádil s Jožkou Kobzíkem a jeho ženou Jarkou, žili v Brně a nějaký čas u nás i bydleli. Když bylo třeba, jezdil jsem s Jožkou na zkoušky Břeclavanu, stal jsem se jeho poradcem a nasával fluidum kraje. Když tedy byl Marcel na cestě do Brna, smluvil jsem se s Jožkou, že bychom ho mohli vyvézt na Podluží. A stalo se! Bylo to právě o hodech ve Tvrdonicích - zábava, a na ní děvčata v krojích jak cukrkandl - odtud byl kousek k Jožkovi Severinovi a bohatému hodovému stolu, který přichýstala paní Julinka - to všechno Marcela přímo omráčilo. A tak pod triumvirátem Nečas - Severin - Kobzík začalo mnohaleté prátelství mezi jižní Moravou a románským Švýcarskem mezi - Břeclavanem a sborem Chanson de Lausanne a mezi lidmi vůbec. Už při první cestě do Švýcarska v roce 1962, sponsorované Marcelem Cellierem, natočil Břeclavan se svými sólisty řadu snímků v Radio Suise Romande, a ty pak vyšly u firmy Philips jako první album Břeclavanu.
Návštěvy této pohostinné alpské země byly časté, a nejen sem. Jožka Kobzík byl cestovatel a správný lodivod, který lidové umění svého kraje rozvážel po celé Evropě. Většinou jsem byl přitom. Hlavou mi táhnou momentky z cest: ... ulice plné vína na festivalu v Dijonu, náhrdelník burgundských vévodů, které si odtud Břeclavan odvezl .../... důstojné podlužácké "tetičky", koulující se sněhem v alpském průsmyku .../... piknik v trávě nad molem v Doveru .../... corrida tanečníků, i některých odvážných tanečnic, s mladým býčkem ve španělské Cartageně .../... obřadné vítání chlebem a vínem ve vesnicích Moldávie.
Z koncertů doma je nezapomenutelné setkání a muzicírování Břeclavanu s Chanson de Lausanne ve lesním prostředí U tří Grácií. To všechno a mnohé další jsem prožil s Jožkou Kobzíkem, který vedl svůj lid přes nepřízně doby i potentátů k cílům, které si stanovil. Zasloužil by si homérský zpěv o podlužáckém Odysseovi.
Ale vlastně i tak ho má v tom, co vytvořil!
Jaromír Nečas